Epileptický záchvat

Klasickým záchvatem je záchvat tonicko-klonických křečí (svalové napětí, stahy svalů, záškuby a třes) s náhlým bezvědomím, pomočením a někdy i pokousáním jazyka a tváří.

Dalším záchvatem je záchvat s mrákotnými stavy, záškuby v určitých svalových skupinách, bez ztráty vědomí, ale s výpadkem vnímání a pozornosti.

Charakter záchvatu záleží na místě postižení v mozku a také na věku. Každý záchvat může být jiný, může přicházet nepravidelně a neočekávaně. Někdy mu předchází tzv. auta, kterou je nemocný schopen rozpoznat a na přicházející záchvat se připraví (posadí se, hledá si bezpečné místo, lehne si na zem apod.). Malých záchvatů si často postižený ani není vědom a pozná je následně spíše z reakce okolí. I velké záchvaty křečí trvají většinou jednu až dvě minuty, mohou se však zopakovat. Vyvolat nebo prodlužovat záchvat mohou ostré hlasité zvuky, blikající světlo (stroboskop), zrnění televize nebo hlasitý šum, ale i pohled do rychle tekoucí vody nebo na rotující předměty.

Příznaky záchvatu:
- svíjení těla, třes, záškuby svalů
- pomočení, nadměrné slintání
- rychlé kmitání očí nebo mrkání během záchvatu
- záchvaty se mohou opakovat několikrát po sobě


První pomoc

Chraňte postiženého i sebe! Odstranit nebezpečné předměty (stoly, židle…) z okolí postiženého, zabraňte poranění o zeď, topení, rohy nábytku apod. V žádném případě se nesnažte záchvat násilím utlumit, držet, spoutávat nebo zalehávat postiženého. Stejně tak dříve doporučovaný roubík do úst není vhodný. Vhodné je podložit hlavu např. dekou nebo částí oděvu, aby nedošlo k jejímu poranění. Zavolejte ZZS, a to i v případě, že záchvat odezněl. Kontrolujte životní funkce (tep, dýchání, vědomí). Po skončení záchvatu uložte postiženého do tepla a do klidu, ošetřete případná zranění. Pokud postižený zůstává v bezvědomí, uložte ho do stabilizované polohy a sledujte životní funkce.

Text byl připraven ve spolupráci s Českým červeným křížem, oblastní spolek Hradec Králové
Autor ilustrací: Jaroslav Žofaj