Nebezpečí únavy: Ospalý řidič reaguje podobně jako podnapilý!

Odborníci z Evropské spánkové společnosti na svém kongresu kromě jiného konstatovali, že únava je pro řidiče stejným rizikem jako alkohol. Právě únava, ospalost, nebo pokles pozornosti zaviní podle informací BESIP až třetinu dopravních nehod. Proto dbejte na správnou teplotu ve voze a vhodnou hlasitost hudby, nepodceňujte příznaky únavy a včas zařaďte přestávky s osvěžením a rozcvičením.

Ospalost zpomaluje reakce, snižuje vnímavost a zhoršuje rozhodovací schopnosti, a to obdobně jako alkohol. Velmi ospalí lidé se ve skutečnosti chovají velmi podobně jako podnapilí. Nebezpečí řízení pod vlivem alkoholu si řada lidí uvědomuje, ale smrtelné nebezpečí řízení, pokud je člověk ospalý, si přizná málokdo.

Výzkumy dokládají, že nebezpečí nehody je v noci větší než ve dne, přestože v nočním řidším provozu je statistický počet nehod menší. Smrtelné riziko v noci stoupá asi pět­krát a statistika zcela nemilosrdně pro­zrazuje, že každý druhý smrtelný úraz se stane potmě nebo za šera. Noční únava se nedá potlačit, temnota snižuje naši schopnost vnímat, soustředit se a rychle reagovat na změnu situace.

Výzkum do­pravní situace a reakcí řidičů v podzemní komoře vyloučil přímý vliv denního světla a došel k závěru, že se řidiči nejlépe soustředí ve druhé polovině dne, tedy v odpoledních hodinách, zatímco největší útlum přichází v temném nočním období mezi druhou a čtvrtou hodinou ranní, kdy řidič dělá nejvíce chyb. Největším nebezpečím noční jízdy je uspávající monotónnost tmy. Paradoxem je, že čím komfortnější je řidičská kabina a ovládání vozidla, tím dříve upadá řidič do útlumu a řídí "jako ve snu".

Únava způsobuje více nehod než alkohol

Proto také asi nepřekvapí zjištění, že únava způsobu­je mnohem více nehod než opilost. Rovněž lidský zrak ztrácí značné procento rozeznávacích schopností právě při jízdě za snížené viditelnosti. Kupodivu se to týká i mladých řidičů, kdy podle výzkumů zhruba každý třetí mezi 18 až 25 lety ztrácí až 95 % této schop­nosti v porovnání s jízdou za dne.

V zimních měsících se navíc výraz­ně snižuje viditelnost a řidič většinu dne řídí za šera a tmy. Jízda v nočních hodinách je sama o sobě nebezpečná a klade na kondici řidiče zvýšené nároky. V zimním období navíc je řidič nucen používat v automobilu topení. Teplo ve voze pak přispívá k větší únavě, ospalosti a malátnosti. Častěji by tak měl využívat odpočívadel, na okamžik zastavit a projít se na čer­stvém vzduchu, a jednou za čas také alespoň na oka­mžik otevřít okno ve voze a nechat proudit čerstvý studený vzduch.

Nepodceňujte spánkový dluh

Pokud se řádně nevyspíme dostatečně dlouho a navíc po dobu několika dnů, vznikne nám spánkový dluh, který můžeme vyrovnat pouze tím, že se pořádně vyspíme. Spánkový dluh nepřekonáme ani silou vůle a také sám od sebe nezmizí. To pak dělá spánek nebezpečným - je totiž mimo naši kontrolu. Na celém světě se bohužel pohybují miliony lidí se spánkovým dluhem. Ten může vzniknout prací v nočních směnách, péčí o děti, nebo další členy rodiny, ke kterým musíte v noci vstávat, špatnou organizací práce, nebo jen obyčejným ponocováním a brzkým ranním vstáváním.

Pokud včas nerozeznáte spánkový dluh, nebo spánkové poruchy, můžete se dostat do situace, že i po dlouhodobém spánku budete stále unaveni. Nejrůznější povzbuzující prostředky - například silná černá káva, mají potom pouze krátkodobý účinek a po jeho odeznění dochází k ještě většímu útlumu. Člověk může v daný okamžik zůstat bdělý díky dráždivým podnětům, vzruchům důležité pracovní činnosti apod., ale v okamžiku, kdy se situace uklidní a nastane nějaká monotónní práce, převládne nedostatek spánku a usínáte.

Pozor na mikrospánek

Takovou relativně klidnou monotónní činností může být právě řízení motorového vozidla. Můžete se sice cítit bdělí, ale pokud je váš organismus unaven, můžete usnout v každém okamžiku, byť jen na osudný zlomek sekundy. Pokud se tedy u vás začnou objevovat signály naznačující únavu a ospalost, je nejlepší co nejdříve sjet ze silnice a najít si místo, kde si můžete zdřímnout.

Nedostatek odpočinku se projeví snížením postřehu, soustředěnosti a prodloužením reakční doby. Trénovaní řidiči z povolání dokáží únavě asi odolávat déle, ale tragické příklady dokazují, že ani zkušení řidiči se jí neubrání. A to mají zákonem předepsané pravidelné přestávky na odpočinek. Zvláště nebezpečná  je stereotypní jízda v letním vedru po dálnici, nebo v noci, mezi druhou a čtvrtou hodinou ranní.

Příznaky únavy a co s ní?

Cítíme-li bolest v zádech, strnulost, bolení nohou, máme-li potíže s tím, abychom udrželi oči otevřené a hlavně zaostřené; nemůžeme udržet hlavu zpříma; začíná se objevovat denní snění, nebo přelétavé a nesouvislé myšlenky; často zíváme a opakovaně si třeme oči; zjistíme, že vyjíždíme ze svého jízdního pruhu, případně jedeme v těsném závěsu za vozem před námi; jízda směřuje ven ze silnice, najíždíme na bezpečnostní pásy označující okraj silnice (rozdrnčí vůz); přehlédneme dopravní značku, signál, mineme plánovaný výjezd z dálnice; cítíme se podráždění, nervózní, roztěkaní, netrpěliví.

Zastavme okamžitě na nejbližším odpočívadle a zacvičme si, v noci si pak alespoň na krátkou dobu zdřímněme. Zásadně se nesnažme o povzbuzení kouřením či jakýmikoli medikamenty.  Postarejme se o dostatek tekutin, nejlépe málo slazeného čaje s citronem. Jezme jen do polosyta, lehká jídla. Pozor také na poslech monotónní, příliš hlasité hudby. Lepší je poslouchat pořady, které povzbudí naši pozornost

Spánek kratší než 6 hodin zvyšuje nebezpečí, že usnete za volantem. Spánek kratší než 4 hodiny je skutečně nebezpečný. Neplánujte si ani práci na celý den a potom řízení po celou noc. Výsledky průzkumů ukazují, že řidič, který nespí (bdí nepřetržitě) 20 hodin a déle je ve velkém nebezpečí, že usne za volantem. Cestujte raději v době, kdy jste normálně vzhůru a přes noc si raději najděte nocleh, než abyste řídili.

V rámci své cesty si naplánujte přestávku každé dvě hodiny nebo po každých 180 kilometrech. Pokud se však dostaví ospalost, zastavte dříve. Během přestávky si zdřímněte a potom dříve než nastoupíte do auta, tak si zacvičte. Aktivní procvičení a okysličení organismu ale pomáhá jen krátkodobě - doopravdy pomůže jen spánek na odpočívadle nebo přenocování.