Experti zmapovali nejnebezpečnější silnice, někde se bourá každý týden

Expertní tým resortu dopravy sestavil tabulku nejrizikovějších míst na českých silnicích. Podle počtu havárií jednoznačně vedou lokality v hlavním městě. To na základě šetření nehodovosti v letech 2017 až 2019 drží úctyhodný výsledek pěti nejnebezpečnějších lokalit v Česku. Stát je chce postupně přestavovat.

Kromě úseků s častými nehodami sestavil tým expertů pro BESIP a ­Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), který financuje výstavbu a rekonstrukce dálnic a silnic, rovněž seznam nebezpečných křižovatek, případně míst, kde řidiči bourají do stromů nebo která jsou obzvláště nebezpečná pro motorkáře.

Praha tabulku vede

Na první pohled smutná bilance silnic v hlavním městě je ale pochopitelná zejména kvůli tomu, že jde o silně zatížené dopravní tepny. Z ­pěti nejnebezpečnějších míst se navíc tři lokality týkají jediné komunikace, ulice Kbelské, která tvoří severní část průmyslového okruhu Prahy.

I ostatní z nejproblematičtějších pražských úseků, jako například ulice Spořilovská nebo K Barrandovu, patří mezi nejvytíženější silnice v­ zemi.

K poklesu nehodovosti by tak mělo vést především omezení dopravní zátěže poté, co bude dokončen vnější pražský okruh a jeho funkci nebudou suplovat silnice, které na takto silné zatížení nebyly postavené.

Například na vůbec nejrizikovějším místě v celém Česku, zhruba čtvrt kilometru dlouhé části Kbelské od nájezdu na dálnici D10 po mimoúrovňové křížení s Proseckou, se během let 2017 až 2019 odehrálo podle policejních statistik 172 závažných dopravních nehod. 

Ve srovnání s nejnebezpečnějším mimopražským úsekem, který se nachází ve středočeských Jiřicích, má o bezmála 150 dopravních nehod na kontě víc. I 26 závažných dopravních nehod je přitom dost na rovný, přehledný a zdánlivě bezproblémový úsek silnice I/272 spojující Benátky nad Jizerou s Lysou nad Labem.

Čekání na obchvat

Dosavadní tempo výstavby pražského okruhu dává tušit, že pouze čekat na dostavbu obchvatu metropole pro tranzitní dopravu nelze. I­podle mluvčí pražské Technické správy komunikací Barbory Liškové Praha nejnebezpečnější úseky silnic postupně po dohodě s policií a dalšími aktéry přestavuje. Právě to je i cílem dokumentu sestaveného týmem BESIP, který poukazuje na nejproblematičtější úseky a chce navrhnout jejich opravy.

Současně s tím dopravní fond jednotlivým krajům, v jejichž katastrech problematické úseky leží a ­které rovněž silniční síť druhé a třetí třídy spravují, rozdá státní příspěvek, ze kterého je možné proplatit až 85 procent stavebních nákladů. Celkem jde o 210 milionů korun, patnáct na každý kraj včetně Prahy.

„Z analýz vyplývá, že přes 40 procent nehod se odehraje ve shlucích, které tvoří pouze necelá tři procenta délky silniční sítě,“ uvedl vedoucí oddělení BESIP Tomáš Neřold. Zvýšený počet nehod v křižovatkách může být způsoben jejich nevhodným uspořádáním, nejasným řazením vozidel či nevhodnými rozhledovými poměry.

I v silničním úseku, kde se nenachází křižovatka, mohou být podobné konstrukční problémy, které následně vedou ke zvýšenému počtu nehod. Zatímco třeba nepozornost je náhodný jev, časté chyby řidičů vedoucí k opakovaným nehodám na krátkých úsecích komunikace pak podle Veroniky Valentové z Centra dopravního výzkumu napovídají, že daný úsek nemá vhodné uspořádání. Většina těchto konstrukčních chyb se však dá napravit.

Stromy už nemusí pryč

Špatně řešené křižovatky je možné přestavět nebo je lze vybavit semafory, případně překreslit jízdní pruhy. Jde tak vcelku o konvenční dlouhodobě prosazovaná řešení. Jiná situace je u alejí stromů lemujících silnice nižších tříd, které až donedávna dopravní experti doporučovali kácet. „Odstraňování dřevin je až poslední možností při řešení nehodových lokalit se stromy. Nejprve lze využít další možnosti – oprava a zdrsnění povrchu, osazení svodidel, kvalitní provedení vodorovného značení či osazení vodicích tabulí,“ doplnil Neřold.

Vytváření map rizikových komunikací není úplně nová myšlenka. Dlouhodobě mapu nebezpečných úseků v Česku vypracovává sdružení EuroRap, které následně tlačí na státní instituce, aby problematická místa upravily. 

Mediálně známá je i ­anketa Nejhorší díra republiky, kterou vyhlašuje pojišťovna Generali a ve které mohou šoféři hlasovat o titul nejrozbitější tuzemské komunikace. Akce BESIP je však poprvé činností státní správy, neboť BESIP je oddělení ministerstva dopravy. Pro správce komunikací jde tak o závazný dokument.